Černá Hora a její (nejen) lezecké krásy
Černá hora - perla Balkánu a mezi českými lezci již jistě známá. Většina lidí zamíří do Národního parku Durmitor, který má již dobrou turistickou infrastrukturu a dočkáte se zde i horské služby. Nejvyšší horou je Bobotov Kuk (2523m) a velkým lákadlem je samozřejmě pověstná řeka Tara.
Málokdo zná však odlehlejší kout Černé hory - ten na hranici s Albánií. Dá se sem zařadit pohádkové Prokletije, anebo nádherná perla sportovního lezení v Černé Hoře, která se dá porovnat s Ospem či Istrií - Smokovac.
Smokovac
Tato oblast se nachází kousek od hlavního města Podgorica ve velkolepém kaňonu řeky Moračy (vodáci jistě znají). Už samotný kaňon stojí jistě za navštívení (velká část se dá se vpodstatě projet autem) spolu se stejnojmeným klášterem, který najdete na horním konci kaňonu.
Materiál je vápnenec, podobné tomu, jaké najdete řeba v Leonidiu či Ospu - tedy spoustu krápníků a to i v rovných sektorech. Na své si tedy přijdou jak hobby lezci, tak profíci. Celkem se zde nachází 53 cest od lehkých 4 UIAA až po nejtěžší cestu Černé hory za 8b+. V kaňonu řeky pak najdete i nějaké vícedélky (nelezli jsme) a spoustu dalších skal, lákajících k slezení a ojištění. Potencionál oblasti je velký, leč cest a informací zatím pomálu. V blízkosti pak máte hlavní město Podgorice, kde bez problému nakoupíte a proslulé jezera Skadar.
Praktické info
Přístup:
Z Podgorice se dejte směrem na Kolašin, jakmile vjedete do kaňonu řeky Moračy, před prvním mostem přes řeku (za mostem následuje benzínka) zahnětě vpravo na úzkou silnici. Po té jeďte asi 100 metrů, kde se dá zaparkovat u krajnice. Odtud se vraťte kousek zpátky, a hledejte značenou stezku vedoucí vzhůru (v roce 2015 byla stezka velmi málo prošlapaná a pozor na hady!). Ta vás zavede ke skalám.Celkový přístup cca 10 - 15 min.
Ideální doba k lezení je jaro a podzim. Skály jsou otočené severozápadně a tak se dá celkem lézt i v brzkém letním dopoledni.
Celkem pěkný průvodce je na stránkách outdorového klubu Podrgorica - Topo hlavní sektory Smokovac.
Naproti hlavnímu masivu je pak menší sektor s 5 cestami (parkovat u benzinky) - Topo Nad benzínkou.
Nově pak přibyl sektor drOrlja s 5 cestami Sektor drOrlja.
Zde jsme pak nachystali ke stažení celkového průvodce pro tisk v pdf (s laskavým svolením autorů) - Smokovac.pdf
Ve sportovních sektorech je samozřejmostí perfektě osázené jištění.
V údolí se pak nachází i velký masív lákající prvolezce, prozatím je zde jedna 120m dlouhá cesta - Ivanja
Prokletije
Prokletije jsou především nádherné hory, které rozhodně stojí za navštívení. Jedná se o hraniční pohoří mezi Albánií,Černou horou a Kosovem. Výchozím městem pro návštěvu těchto hor je město Plav, které leží na břehu stejnojmeného jezera (koupali jsme se). Kromě jezera zde najdete také Redžepagicovu kulu a v neposlední řadě také turistickou organizaci, kde by snad mohla být k dostání turistická mapa a spousta dalších brožurek - Stránky turistické organizace Plav (TOPLAV)
Samotné lezení se pak nachází u vesnice Gusinje, odkud se cesta rozděluje do 2 údolí, v každém z nich pak najdete nějaké podoblasti.
První údolí pokračuje směrem na Vusanje. kde najdete 3 sektory: hlavní sektor Izvoir Ali Pasinih, pojmenovaný podle fascinujících pramenů vyvěrajících na místě parkoviště. Dále pak Troja a Gerani, ležící dál směrem v údolí.
V druhém údolí, vedoucím do Grebaje najdete pak menší sektro Domacin a u něj nádhernou louku k přenocování (u ní je pak Horská chata, kde se dá domluvit i ubytování, my spali na louce v autě a nikdo nás nevyháněl)
Praktické info
Na stránkách TOPLAvu najdete celkem dobrého lezeckého průvodce ke stažení.
Materál je vápenec, vzhledově bohužel není tak zajímavý jako Smokovac,(např. sektor Domacin je spíš taková skalka v lese) zaleze si tu ovšem opět každý a nádherné prostředí vyváží úbytek lezekých krás. Vhodné období je pozdní jaro až podzim, jištění opět perfektní.
Spát se dá v obou údolích na prvotřídních místech (lepší než pětihvězdičkový hotel) jen počítejte s tím, že musíte ujet menší úsek po nezpevněné cestě. Na obou koncích údolí se pak nachází luxusní louky i s altánky, tedy ideální místo na přenocování(viz foto).
V rámci poznávačky doporučuji nevynechat vodopát Grlju či Oko Skakavice no a samozřejmě tůry do okolních hor.
Nebojíte-li se lézt čistě po vlastním, čekají tu na Vás skvostné masivy, lákající ke slezení
Další oblasti
Hlavní oblastí pro horské lezení je již zmiňované pohoří Durmitor s několika vícedélkovými cestami - Durmitor informace v angličtině.
Zajímavá sportovní oblast bude Kolašin, kde najdete 41 cest od lehkých 4 po 9 pro bušiče - Kolasin-sektor1.pdf a Kolasin-sektor2.pdf
Dále pak bude stát za navštívení Kotorský záliv, patřící do seznamu UNESCA. Najdete zde hned několik vícedélek - celkem dobré topo opět na stránkách Montenegroclibing anebo na the crag. Také tu vzniklo 15 nových sprotovních cest od Rakušáků, průvodce jsem však nenašla - tady naleznete nějaké informace v angličtině.
Pár slov na závěr
Černá hora má lezecky rozhodně co nabídnout a věřím, že o ní časem ještě uslyšíme.
Příroda je zde krásna, leč bohužel občas znečištěná odpaky, tak jako celý Balkán.Měnou je zde Euro, takže odpadají starosti se směnárnou. Jídlo je za příznivé ceny a rozhodně doporučuji vyzkoušet některá místní jídla, jako jehně na rožni,anebo výborné a celkem levné pljeskavice či čevapi.
Trasa je nejlepší skrz Maďarsko a Srbsko,větší část cesty je tak po dálnici a mýtné srovnatelné s naším.
Lidé jsou většinou milí a pohostinní, voda se dá čerpat z různých studánek či na benzínkách a pivo mají výtečné.
Pozor si dejte na hady jako je zmije růžkatá a počítat musíte i s vyšším počtem toulavých psů (většinou byli přátelští).
Více fotek naleznete ve fotogalerii - Černá hora a její(nejen)lezecké krásy.
Tak co, vydáte se tam s námi?